Průzkum mezi mediky #2: Co plánují po škole?
Vydáno: | Kategorie: Články
Přinášíme druhou a zároveň poslední část minisérie o unikátním průzkumu spolku Mladí lékaři, který mapoval připravenost studentů medicíny na přechod do praxe, plány a preference do budoucna hodnotil výuku na lékařských fakultách. Tento průzkum je největším svého druhu v České republice s rekordním počtem odpovědí (1400).
První část minisérie mapující připravenost mediků a výuku na českých lékařských fakultách z minisérie naleznete ZDE.
Kolik lékařů plánuje odejít do zahraničí?
Dlouho se spekuluje o tom, kolik českých lékařů a lékařek chce po promoci odejít do zahraničí a hlavně, z jakých důvodů. Už delší dobu je toto téma předmětem diskuzí jak politiků, tak zástupců z řad lékařů. Z průzkumu jasně vyplývá, že 10% budoucích lékařů neplánuje po ukončení lékařské fakulty nastoupit do českého zdravotnictví.
„90% absolventů opravdu nastoupí do českého zdravotnictví. Toto relativně vysoké číslo nás ale nesmí uklidňovat. Z průzkumu totiž také jasně vyplynulo, že kromě zmíněných 10% již rozhodnutých k tomu, že do systému v ČR nenastoupí, musíme zvážit i dalších 20% absolventů u kterých k odchodu může dojít během specializačního vzdělávání.“ Důvodů k tomuto jevu je více, ale nejčastějšími z nich jsou vyšší kvalita specializačního vzdělávání, vyšší plat pro odchod do zahraničí nebo negativní zkušenost se zdravotnickým systémem v ČR, a to až taková, že může vést k úplnému opuštění oboru medicíny.
„Negativní zkušenost pochází hlavně ze studia. Tam by měli být studenti bráni jako rovnocenný partner, ne jako někdo, kdo jen překáží, i když tomu tak často bohužel bývá“ zdůrazňuje MUDr. Petr Michenka jako jednu z hlavních myšlenek průzkumu.
Díky průzkumu se také zjistilo, že některé skupiny studentů mají mnohem větší pravděpodobnost k odchodu do zahraničí. Na celou dobu specializačního vzdělávání se do zahraničí 6 % respondentů narozených v ČR, naproti tomu téměř 18 % respondentů narozených mimo ČR. Pravděpodobnost odchodu je tedy podstatně vyšší u absolventů z ciziny než u těch z České republiky.
Co chtějí medici dělat po ukončení školy a kde?
Průzkum se také zaměřil na obory, ke kterým se studenti 5. a 6. ročníků lékařských fakult nejčastěji přiklánějí, nebo pro které jsou již rozhodnuti. Mezi úplně nejoblíbenější obory patří Anesteziologie a intenzivní medicína, Pediatrie, Všeobecné praktické lékařství nebo Gynekologie a porodnictví.
Poslední část dotazníku pak zjišťovala pozitivní a negativní faktory pro výběr zdravotnického zařízení ve kterém by měli studenti absolvovat specializačního vzdělávání. Mezi zásadní pozitivní faktory se zařadily dobrý školitel, nabídka požadované výše úvazku a dobré vztahy na pracovišti. Mezi zajímává zjištění patří i to, že plat hraje při výběru pracoviště významnou roli, překvapivě však ne tak zásadní jako výše uvedené.
Kvalifikační dohoda odrazuje
Jako zásadní odrazující prvek u výběru zdravotnického zařízení, byla pak hodnocena nucená kvalifikační dohoda.
„Považujeme za velký úspěch informační kampaně Mladých lékařů to, že se povědomí o kvalifikačních dohodách zvýšilo a absolventi, kteří se kvalifikační dohodu rozhodnou podepsat tak vědí, k čemu se upisují“ chválí dosavadní práci spolku jeden z autorů.
O autorech, spolku Mladí lékaři:
Spolek Mladí lékaři sdružuje lékaře, kterým záleží na pracovních podmínkách a systému vzdělávání lékařů v ČR. Jejím cílem je především objektivně reprezentovat mladé lékaře, přispívat k pozitivním změnám v českém zdravotnictví a šířit povědomí o problematikách zdravotnictví mezi lékaři i veřejností.
Odkaz na celé výsledky výzkumu ZDE
