Průzkum mezi mediky #1: Cítí se připraveni?
Vydáno: | Kategorie: Články
Přinášíme první část minisérie o unikátním průzkumu spolku Mladí lékaři.
Cítí se studenti lékařských fakult dostatečně připraveni na vstup do klinické praxe?
Přechod z lékařské fakulty do praktického světa medicíny nemusí být vždy lehký. Z dílny spolku Mladí lékaři vzešel v září tohoto roku největší průzkum mezi studenty 4.-6. ročníku všech osmi českých lékařských fakult. Ten přináší rozsáhlý vhled do situace studentů medicíny, jejich připravenosti ke vstupu do praxe, preferencích při výběru budoucího oboru a mnoho dalšího. Tento průzkum je největším svého druhu v České republice s rekordním počtem odpovědí (1400).
Medici v 6. ročníku se necítí připraveni na to, co mají po promoci vykonávat
Častou výtkou směrem k výuce na lékařských fakultách v ČR je „až příliš teorie a nedostatek praxe“. Vyhláška č. 280/2018 jasně stanovuje, jaké kompetence by měl každý absolvent medicíny mít a co má bez dozoru zvládat. Tyto dovednosti jsou podle Mladých lékařů nedostatečně procvičovány, a absolventi se spíše necítí připraveni je samostatně vykonávat.
Drtivá většina studentů se cítí připravena na kvalitní provedení základního klinického vyšetření, necítí se ale připraveni vykonávat většinu z dalších kompetencí dané vyhláškou. Nemají problém např. poskytovat první pomoc, edukovat pacienta, méně už se ale cítí připraveni podávat transfuzní přípravky, pracovat s dokumentací a informačním systémem zaměstnavatele, nebo aplikovat léčivé přípravky.
Téměř polovina respondentů z šestého ročníku nikdy samostatně nesepsala příjmovou zprávu s následnou kontrolou lékaře, nebo nikdy neošetřila nekomplikovanou chirurgickou ránu.
Moc teorie, málo praxe
Na otázku, zda se cítí studenti šestých ročníků připraveni na první rok své klinické praxe, odpovědělo téměř 80 % studentů, že spíše nikoli. Proč tomu tak je? Z průzkumu vyplynulo, že drtivá většina studentů hodnotí čas strávený praktickým zapojením, kazuistickými semináři a simulační výukou jako příliš krátký. Naopak přednáškám a teorii je během studia subjektivně věnováno času až příliš dlouho.
„Je důležité si uvědomit, že všechny znalosti se nejlépe uchovávají, pokud má student za sebou teoretické základy, které pak uvidí aplikované v praxi“ vysvětlují autoři ze spolku Mladých lékařů.
Podle řady studentů, je spíše než výuka, připravila na praxi jejich dobrovolná zkušenost na nějakém klinickém pracovišti. Dobrovolné praxe navíc nenechávají studenti až na konec studia. Většina studentů čtvrtého ročníku uvádí, že již v minulosti na nějaké klinické pracoviště docházelo. To se v průzkumu ukazuje jako pozitivní efekt pro jejich připravenost k budoucímu povolání. Z toho jasně vyplývá, že pocit nepřipravenosti na praxi se u studentů projeví již relativně brzy v průběhu studia a studenti se jej v rámci volného času snaží co nejlépe kompenzovat.
Mladí lékaři: „Chceme změnit systém vzdělávání na základě dat“
70 % respondentů z 6. ročníku uvedlo, že během studia dobrovolně docházelo na vybrané klinické pracoviště, a tato praxe měla zásadní vliv na rozvoj kompetencí u 80 % z nich. „Neměli bychom tedy povinné studium více rozvolnit a dát medikům více možností někam docházet?“ navrhuje MUDr. Martin Kočí, předseda spolku Mladí lékaři a také spoluautor průzkumu v komentáři k výsledkům.
„Rádi bychom udělali všechno pro to, aby se naše data promítla do zkvalitnění výuky“ říká hlavní autor průzkumu, MUDr. Petr Michenka. „Role volitelných předmětů je u nás opravdu podceněná. Nabídnout studentům možnosti, jak se do určité míry profilovat už během studia, není vůbec na škodu. K tomu je ale potřeba slevit z názoru, že musíme studenty během studia medicíny naučit tzv. všechno ze všeho. Je potřeba si určit minimální znalostní hranici pro všechny předměty a pak dát studentům možnost rozhodnout se pro pokročilé předměty ve směrech, které je baví“
Rozdíly mezi fakultami
Každá fakulta navíc ke studiu přistupuje jinak. Studijní kurikula i jejich náplň se do určité míry liší. Autoři z kolektivu Mladých lékařů popsali v některých bodech poměrně výrazné rozdíly ve výsledcích mezi fakultami. Například v otázce o připravenosti na vedení zdravotnické dokumentace se u jedné z fakult na tuto dovednost cítí připraveno pouze 13 % studentů šestého ročníku, u jiné pak naopak až 65 % studentů.
„Vše se snažíme aktivně komunikovat směrem k fakultám tak, aby alespoň k malým změnám ve vzdělávání postupně docházelo,“ zdůrazňují autoři. Pro příští rok navíc plánují nejen druhý ročník průzkumu mezi studenty medicíny, ale i dotazník pro lékaře, kteří jsou v začátku jejich kariéry.
Pokračujte na: DRUHÁ ČÁST MINISÉRIE – Co plánují po škole?
O autorech, spolku Mladí lékaři:
Spolek Mladí lékaři sdružuje lékaře, kterým záleží na pracovních podmínkách a systému vzdělávání lékařů v ČR. Jejím cílem je především reprezentovat mladé lékaře, přispívat k pozitivním změnám v českém zdravotnictví a šířit povědomí o problematikách zdravotnictví mezi lékaři i veřejností.
Odkaz na celé výsledky výzkumu ZDE
