Studentský průzkum: Komunikace mezi lékaři a pacienty
Vydáno: | Kategorie: Články
◼ Umí vést absolventi lékařských fakult ve své budoucí praxi s pacienty informačně srozumitelný a zároveň empatický dialog?
◼ Nevidět za pacientem jen pořadové číslo ale lidskou bytost, která má své strachy, individuální prožívání a potřeby?
◼ Chápou medici důležitost partnerského vztahu lékař & pacient?
◼ Jsou lékaři – začátečníci dostatečně připraveni zvládat emočně náročné rozhovory, sdílet např. nepříznivé diagnózy a poradit si i s neobvyklými reakcemi pacienta?
◼ Dokáží se chovat citlivě a soucitně, aby mohla ve vztahu lékař & pacient nastat důvěra a komunikace byla úspěšná a efektivní?
To a mnoho dalších otázek nás s Ondřejem, z týmu mladých lékařů, kteří se snaží díky portálu Přehlednější zdravotnictví a Veletrhy práce ve zdravotnictví usnadnit studentům medicíny jejich pozdější start v pracovní sféře, zajímalo.
Pokusili jsme se na základě dotazníku od studentů zjistit, jak hodnotí kvalitu výuky a své kompetence v oblasti komunikace.
Získali jsme odpovědi od 72 respondentů z řad studentů lékařských fakult.
Nakoukli jsme díky datům do jejich smýšlení a zároveň získali důležité výpovědi o tom, co chybí a co by bylo pro zlepšení výukových metod v této oblasti potřeba.
Dat máme tolik, že si je rozdělíme do dvou navazujících článků.
Co můžeme z výzkumu číst a shrnout:
✔ Studenti považují komunikační dovednosti většinově (75%) jako velice důležitou součást svých kompetencí.
✔ Hodnotí paradoxně výuku v této oblasti z téměř 74% jako nedostačující.
✔ Většina z nich také udala (téměř 71%), že neví o možnostech, kde chybějící komunikační praxi při či po studiu získat.
Uvědomujeme si, že na základě relativně nízkého vzorku tazatelů nemůže být výsledek 100% průkazný, nicméně přesto už poskytuje určitou výpovědní hodnotu.
❗ Zviditelňuje silnou potřebu se během výuky mnohem více zaměřit na praktický nácvik komunikačních dovedností a zároveň nabídnout i po studiu cílené simulace různorodých situací a náročnějších konverzací z praxe či další postudijní vzdělávání.
V první části článku si vypíchnu obecně důležitost a dopady kvalitního partnerského vztahu mezi lékařem a pacientem, který je budován na základě způsobu verbální, neverbální komunikace a přístupu.
Otázky na úvod:
Je partnerský vztah mezi lékařem a pacientem v současném zdravotnictví běžným jevem nebo spíše raritou? Pokud je spíš vzácný, je načase cílit na systémovou transformaci vztahu mezi lékařem a pacientem? Tedy často z pozice lékař = autorita versus pacient = nejistý, bázlivý jedinec (dovolím si generalizaci), ke vztahu rovnocenného partnerství na bázi důvěry a otevřenosti?
A proč bychom měli chtít tento vztah cíleně měnit?
Protože budování a udržování partnerského vztahu může přinést několik významných pozitiv:
1. Zvýšená důvěra a spolupráce:
Pacienti, kteří cítí, že jsou jejich názory a obavy brány vážně, mají tendenci více důvěřovat svým lékařům a aktivněji spolupracovat na léčbě.
2. Lepší komunikace:
Partnerský vztah podporuje otevřenou a obousměrnou komunikaci, kde pacienti cítí, že mohou sdílet veškeré informace, což umožňuje lékařům lépe porozumět jejich zdravotnímu stavu a přizpůsobit léčbu individuálním potřebám.
3. Zvýšená spokojenost pacientů:
Pacienti, kteří jsou zapojeni do rozhodování o své léčbě a cítí se respektováni, jsou obvykle spokojenější se zdravotní péčí, což může vést k lepšímu dodržování léčebného plánu.
4. Zlepšení zdravotních výsledků:
Výzkumy (⭐koukni na zdroje pod článkem) ukazují, že když pacienti cítí, že jsou součástí svého léčebného procesu, častěji dodržují lékařská doporučení, což vede k lepším zdravotním výsledkům.
5. Redukce stresu a úzkosti:
Partnerský přístup může snížit stres a úzkost pacientů, protože se cítí více informováni a mají větší kontrolu nad svou léčbou.
6. Efektivnější řešení problémů:
Pacienti jsou často první, kdo zaznamená změny ve svém zdravotním stavu. Partnerský vztah usnadňuje rychlou identifikaci a řešení problémů, protože se pacienti při hlášení svých obav cítí komfortněji a klidněji.
✔ Studentů jsme se tedy na partnerský vztah zeptali a dostali tyto odpovědi:
❗ Nabízí se úvaha, že by stálo za to, se studentů ptát, z jakých důvodů jim partnerský vztah s pacienty nepřipadá ze 100% důležitý (viz výsledek výše), když přináší tolik pozitivních benefitů? A byly tyto přínosy v jejich výuce vůbec zmíněny?
Pro pochybovače bych přidala ještě další možné benefity:
1. Celostní přístup k péči:
Lékaři mohou lépe pochopit sociální, emocionální a psychologické faktory, které ovlivňují zdravotní stav pacienta, a poskytnout tak komplexní a individualizovanou péči.
2. Autonomie pacienta:
Pacienti, kteří jsou aktivně zapojeni do svého léčebného procesu, mají větší pocit autonomie a kontroly nad svým zdravím, což může zlepšit jejich motivaci a přístup k léčbě.
3. Podpora informovaného rozhodování:
Partnerský vztah umožňuje pacientům získat všechny potřebné informace k tomu, aby mohli činit informovaná rozhodnutí o své léčbě a životním stylu.
4. Prevence a dlouhodobá péče:
Vztah založený na partnerství podporuje kontinuální péči a prevenci, protože pacienti jsou více motivováni k pravidelným kontrolám a preventivním opatřením.
5. Zvýšená etická a profesionální odpovědnost:
Partnerský vztah podporuje lékaře k tomu, aby byli více zodpovědní a etičtí ve svém přístupu k pacientům, což posiluje profesionalitu a kvalitu poskytované péče.
✅ Shrnuto:
Partnerský vztah mezi lékařem a pacientem je tedy klíčový pro zajištění efektivní, respektující a kvalitní zdravotní péče, která bere v úvahu potřeby a přání pacienta, což vede k lepším zdravotním výsledkům a vyšší spokojenosti všech zúčastněných.
Jen doplním myšlenku, že na základě bodu 4. by mohlo z dlouhodobého hlediska docházet k úspoře státních financí do zdravotnictví, protože včasné podchycení onemocnění v rámci prevence je jistě nákladově výhodnější, nežli nutné operativní zákroky, medikace a dlouhodobá lékařská péče v pokročilých stádiích nemoci. Což by mohl být pro motivaci k systémové změně ve vzdělávání budoucích lékařů nezanedbatelný argument. 😉
✅ Shrnuto:
Během studia medicíny je potřeba systematicky a konkrétně pojmenovávat benefity skutečného partnerského vztahu lékař & pacient a zaměřovat se na získávání konkrétních a praktických kompetencí pro jeho budování a udržování.
Tento článek uzavřu zamyšlením nad citací experta na kvalitu zdravotnictví a proděkana 3. lékařské fakulty UK, MUDr. Davida Marxe, který je aktivním propagátorem narovnání vztahu mezi lékařem a pacientem:
💭
„ Vztah pacienta a lékaře je nerovný. Pacient přichází, protože ho něco bolí a je oslabený. Když dostane kázání, je to nefér přístup“. Zároveň ale dodává: „Situace se díky nastupující generaci se zkušenostmi ze zahraničí, kde se vychází pacientům ve větší míře vstříc, zlepšuje.“
V navazujícím článku II. se podíváme na další výstupy průzkumu a užitečné dovednosti v oblasti verbální a neverbální komunikace.
⭐ Zdroje k zajímavému čtení:
… ať už byly získány rešerší, kterou jsme dělali sami (https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/)… nebo nám pomohl ChatGPT 🤖
1. Kowalski, C.J., Redman, R.W. & Mrdjenovich, A.J. The Doctor-Patient Relationship, Partnership Theory, and the Patient as Partner: Finding a Balance Between Domination and Partnership. Health Care Anal (2024). https://doi.org/10.1007/s10728-023-00473-9. (https://link.springer.com/article/10.1007/s10728-023-00473-9).
2. Little P, Everitt H, Williamson I, Warner G, Moore M, Gould C et al. Observational study of effect of patient centredness and positive approach on outcomes of general practice consultations BMJ 2001; 323 :908 doi:10.1136/bmj.323.7318.908 ](https://www.bmj.com/content/323/7318/908).
3. The Importance of Physician-Patient Relationships Communication and Trust in Health Care | Duke Center for Personalized Health Care] (https://personalizedhealth.duke.edu/blog/importance-physician-patient-relationships-communication-and-trust-health-care).
4. Graf, J., Loda, T., Zipfel, S. et al. Communication skills of medical students: survey of self- and external perception in a longitudinally based trend study. BMC Med Educ 20, 149 (2020). https://doi.org/10.1186/s12909-020-02049-w https://bmcmededuc.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12909-020-02049-w5.
5. Tran, T.Q., Scherpbier, A.J.J.A., van Dalen, J. et al. Nationwide survey of patients’ and doctors’ perceptions of what is needed in doctor – patient communication in a Southeast Asian context. BMC Health Serv Res 20, 946 (2020). https://doi.org/10.1186/s12913-020-05803-4 https://bmchealthservres.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12913-020-05803-4#MOESM2
Autorka článku
Petra Hamerská
Provázím procesem mediace při rozepřích, konfliktech, či obtížích se domluvit. Věnuji se konzultacím v oblasti komunikace v různých formách mezilidských vztahů a společenství, když selhává.
Ve vztazích partnerských, rodinných, sousedských, pracovních, nově i těch pacientsko – lékařských. Podporuji kultivaci dialogu, kvalitnější vzájemné naslouchání a cestu k porozumění. Nabízím jasnou, srozumitelnou a laskavou formu mezilidské interakce s respektem k potřebám a přáním.
Ráda využívám prvky z mediace, nenásilné komunikace či pozitivní psychologie. Absolvovala jsem výcvik řešení konfliktů technikou mediace – Asociace mediátorů ČR, výcvik nenásilné komunikace – organizace Čtyři uši, nadstavbové vzdělávání nenásilné komunikace – institut The New York Center for Nonviolent Communication a další odborné kurzy.
Jednou nohou jsem aktivní i v neziskové oblasti. Jsem koordinátorkou platformy Do dospělosti: https://letnidum.cz/platforma-2/ Tato sdružuje 32 neziskových organizací z celé ČR, které se věnují podpoře, doprovázení a integraci mladých lidí do samostatného života po odchodu z ústavní péče. Platforma se zapojuje také do systémových změn zákonů, vzniku metodik a oblasti vzdělávání.
Kontakt: https://petrahamerska.cz/
