Radiologický technik
Vydáno: | Kategorie: Ostatní
Radiologický technik
(1) Radiologický technik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace vykonává činnosti související s aplikací lékařského ozáření v oborech radiodiagnostika, radioterapie a nukleární medicína. Přitom zejména může
a) kontrolovat dodržování požadavků, které jsou stanoveny jinými právními předpisy20),21), při používání radiologických zařízení a dalších souvisejících zdravotnických prostředků,
b) vykonávat činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany22), zajišťovat, aby lékařské ozáření nebylo v rozporu se zásadami radiační ochrany, a zajišťovat optimalizaci14) radiační ochrany, včetně zabezpečování jakosti,
c) provádět a vyhodnocovat zkoušky provozní stálosti zdrojů ionizujícího záření a souvisejících přístrojů ve všech typech zdravotnických radiologických pracovišť,
d) provádět základní klinickou dozimetrii při diagnostických a léčebných postupech, včetně vyhodnocování dávek dodávaných pacientům za účelem ověření správnosti ozařovacích plánů,
e) provádět podpůrné odborné činnosti směřující k přípravě, realizaci a interpretaci postupů uvedených v odstavci 2,
f) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky11) a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.
(2) Radiologický technik může provádět na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem, nebo radiologického fyzika bez odborného dohledu praktickou část jednotlivého lékařského ozáření, a to jeho fyzikálně-technickou část; za fyzikálně-technickou část se nepovažuje konkrétní provedení lékařského ozáření u pacientů.
(3) Radiologický technik se v rozsahu své odborné způsobilosti pod odborným dohledem radiologického fyzika se specializovanou způsobilostí v radioterapii podílí na plánování radioterapie.
Zdroj: Vyhláška č. 55/2011 Sb.
