Pro začínajícího internistu je práce v menší nemocnici skvělou školou
Vydáno: | Kategorie: Články
„Na práci lékaře mě naplňuje, že má smysl. I když se to člověku často nemusí zdát a kolikrát ji může vnímat jako marný boj,“ konstatoval mladý talentovaný lékař interního oddělení Litomyšlské nemocnice Adam Chadima.
„Dnes je spíše trend ke všemu přistupovat materiálně a srovnávat. Medicína má však ještě další dimenzi. Vnímám ji nejen jako práci, ale i jako poslání,“ uvedl Adam Chadima, který podle svých slov není v Litomyšlské nemocnici s tímto přístupem jediný. „Zdejší lékaři k medicíně zaujímají velice lidský přístup. Je radost být s takovými lidmi součástí jednoho kolektivu. Někdy je to i o jistém obětování, ale to se člověku jednou vrátí,“ řekl mladý internista.
Cesta k interně byla poměrně zdlouhavá
„Dobrý pocit ze své práce má lékař ve chvíli, kdy se mu podaří správně diagnostikovat nemoc pacienta a také ji zaléčit. Když pak pacient ještě projeví vděčnost, tak je to skvělé,“ prohlásil lékař interního oddělení Litomyšlské nemocnice, jehož cesta k oboru byla poměrně zdlouhavá.
„Zprvu jsem tíhl spíše k neurovědám. Jako medik jsem docházel i do speciální laboratoře pro vyšetření prostorové orientace u pacientů s počínající Alzheimerovou chorobou. Ale neurologie, přestože se to v poslední době pomalu mění, nenabízí takové množství terapeutických intervencí. Proto jsem zvažoval další možnosti. Volba padla logicky na neurochirurgii, která mi však také nakonec neučarovala pro svoje přísně hierarchické pojetí a rigidní strukturu,“ přiznal Adam Chadima, jehož do Litomyšlské nemocnice zlákala i pozitivní zkušenost z praktické stáže ve čtvrtém ročníku studia medicíny.
„Proto všem medikům doporučuji vyzkoušet co nejvíce praktických stáží, být aktivní a snažit se zapojit do chodu na oddělení, jak to jen jde. Během stáže zde jsem zjistil, že mě jednak baví práce jako taková a za druhé, že se ve zdejším kolektivu cítím dobře. Místní primář je navíc člověk, který za svými lidmi stojí a pro internu dělá první poslední. A to daleko za rámec svých povinností,“ vyjádřil se mladík, jenž během studií absolvoval stáže i na nejlepších pracovištích v Německu a v USA. „Myslím, že se v Litomyšli nemáme za co stydět,“ potvrdil talentovaný lékař, který ale hned po škole do Litomyšlské nemocnice nenastoupil.
Ve fakultní nemocnici spokojen nebyl
„Mé začátky byly docela složité. Začal jsem pracovat na interním pracovišti ve fakultní nemocnici, kde jsem se chtěl zabývat jak klinickou, tak i vědeckou medicínou. Spokojen jsem tam však nebyl. Cítil jsem konkurenční prostředí, neuvolněnou atmosféru a nevyhovoval mi ani striktní systém organizace práce,“ podotkl Adam Chadima, jemuž se příliš nezamlouvalo ani tamní úzké zaměření oboru.
„Ve větších nemocnicích je medicína již dosti atomizovaná. Lékař se tedy zaobírá jen určitou její výsečí a mnohdy se pak vytrácí komplexní pohled na věc,“ líčil mladý doktor, který po třech měsících udělal „odvážné“ rozhodnutí a odešel na interní pracoviště okresního typu. „Své volby nelituji ani v nejmenším,“ zdůraznil.
„Interna sice nebyla mým vysněným oborem, ale v tuto chvíli mě uspokojuje nejvíce. Je rozhodně nejkomplexnější a nejobsáhlejší. Zároveň následně nabízí asi nejvíce možných uplatnění. Člověk si pak může v rámci interny vybrat specializaci, která mu je nejbližší. Anebo si naopak žádnou volit nemusí a může zůstat u všeobecné,“ vysvětlil Adam Chadima.
Obor, který nemá jasně vymezené hranice
Interna je podle jeho slov zajímavá i v tom, že jako obor nemá jasně vymezené hranice. „Nemocný se kolikrát dostane do nemocnice s ne zcela jasným zdravotním problémem. Úkolem klinika je problém identifikovat a eventuálně ho eliminovat. Interna nabízí nejširší pole diagnostických i terapeutických možností. Každý správný klinik musí tedy být i dobrým internistou,“ sdělil mladý lékař, jenž je rád, že pracuje na interním pracovišti okresního typu.
„Pro začínajícího internistu, který chce být dobrým klinikem, je to skoro povinností. Člověk se tu dennodenně potkává s nejrůznějšími diagnózami – od pacientů s infarktem myokardu po pacienty třeba s ledvinným selháním. Lékař se zde naučí poradit si v každé situaci. Když jsem odcházel z fakultní nemocnice, dobře jsem věděl, jak diagnostikovat například lupus, ale už jsem netušil, jak si poradit s prostým srdečním selháním. A to je pro internistu základ, mít přehled a určitou klinickou zkušenost s nejčastějšími interními onemocněními,“ vyjádřil se rodák z Litomyšle, jenž je na své rodiště patřičně hrdý.
Město s bohatým kulturním a sportovním zázemím
„Litomyšl je asi nejhezčí město v České republice s bohatým kulturním a sportovním zázemím. Je to ideální město pro mladé lidi s dobrou dostupností do přírody a větších měst. Narodilo se tu či žilo mnoho významných osobností. V Litomyšli navíc byla vždy dobrá a schopná politická garnitura, což nese svoje plody,“ podotkl Adam Chadima, jehož největším koníčkem je hudba.
„Mám rád nejrůznější žánry. Nemusím moc současnou populární muziku. V poslední době trochu ujíždím na tvrdší rockové a metalové hudbě. Hraji na kytaru. Před rokem jsem si pořídil elektrickou, čímž se mi otevřel úplně nový svět,“ líčil mladý lékař, jehož další velkou zálibou je sport. Konkrétně posilovna, florbal, běh či turistika. A také motorka. „Pořídil jsem si cestovní enduro, takže s ním mohu poznávat všechny možné krásy světa,“ uzavřel Adam Chadima.
Článek ve spolupráci s Nemocnice Pardubického kraje.
